Prodejna Uhříněves - otevřeno!

Více informací

Historie chovu krůt

Domestikace krocana divokého byla zahájena už před 3000 lety ve Střední Americe Aztéky a indiány. Krocani byli chováni pro maso, kosti k výrobě nástrojů, kvůli ozdobnému peří a v neposlední řadě jako obětní zvířata. Krocan domácí byl vyšlechtěn z divokého druhu krocana.

Proslulý znalec dobré kuchyně Brillat-Savarin považoval krocana za nejlepší z darů, který dal Nový svět tomu Starému. Do objevení Ameriky totiž Evropa tuhle drůbež neznala. Indiánská slepice, jak ji na starém kontinentu nazývali, se objevila na stolech, ovšem jen královských, poprvé koncem 15. století, tedy krátce po objevení Ameriky. Říká se, že španělský dobrodruh Pedro de Nina přivezl z Venezuely celou loď krůt. Koupil je lacino, jedna ho přišla na čtyři skleněné korálky.

Chuť šťavnatého krůtího masa oceňovali i naši předkové. A když už se do něj pustili, pak netroškařili. Na svatbě Viléma z Rožmberka, jak uvádí jeho účetní, se kromě jiných druhů masa spořádalo i 450 krůt.

Krůta domácí je po pštrosech největší domestikovaný pták. Moderní plemena krůt jsou výrazně větší než jejich divocí předkové. Většina komerčně chovaných krůt má bílé peří, ačkoli existují plemena s peřím bronzovým a černým. Na světě je přibližně 124 miliónů domácích krocanů.