Zajímavosti o krůtách

Kuriozity chovu krůt

Nejtěžším a nejmohutnějším plemenem krůt jsou krůty americké bronzové a krůty Naraganset, jejichž hmotnost u krocana je přes 15 kg. Prvně jmenované plemeno se u nás nechová a první odchov krůty Naraganset v ČR bylo možno vidět na Festivalu kuriozit a rekordů v chovatelství v Pelhřimově.

Prozatím nejtěžší nejznámější odchovaná krůta vážila 39 kg, byla přibližně ve velikosti malého selete.

Opakem takového mohutného ptáka jsou malá plemena krůt. Jsou to černé italské krůty s hmotností krocana kolem pěti kilogramů. Ty se u nás zatím nechovají.

Inteligence

Je populární považovat krůty za velmi neinteligentní. Říká se, že při velkých přeháňkách vyhlížejí do nebe a neskryjí se před deštěm. Prý se mohou dostat do situace, že se utopí. Přesto i s přihlédnutím na toto podivné chování  je krůta stejně inteligentní jako podobné živočišné druhy.

Létání

Někdo říká že jsou tak hloupé, že ani nevědí že umí lítat. Dnešní chovné druhy, které jsou několikrát těžší než původní létající divoké druhy mají opravdu s létáním problémy. Menší domestikované kusy mohou létat v závislosti na své váze i na delší vzdálenosti a výrazně těžší jedinci dokáží např. před nebezpečím doletět na vzdálenost 90 m. Kuřata nelétají 2 týdny po, vylíhnutí.

Divoká krůta dokáže na krátkou vzdálenost letět rychlostí až 88 km/hod

Běh

Krůta dokáže být zdatný běžec. Dokáže běžet rychlostí až 32 km/hod..

Plavání

Krůty umí plavat. Stejně jako např. kachny pro pohyb ve vodě používají nohy. Nemají však srostlé prsty plovací blánou.

Sluch

Krůty velmi dobře slyší.

Zrak

Krůta vidí barevně a je schopná zaznamenat pohyb na vzdálenost skoro 100 m, ale v noci vidí velmi špatně.

Infarkt

Krůty ve stresu trpí velmi často na srdeční infarkt. V Americe při zkouškách překonání zvukových barier letadly zahynuly chovy krůt v širokém okolí na srdeční zástavu.

Krůtí maso – budete po něm ospalí?

V minulosti byla publikována řada zpráv, že požívání krůtího masa přivozuje ospalost.

Tyto doměnky bývají podpořeny faktem, že krůtí maso obsahuje kyselinu tryptophan, která je důležitou součástí řetězce proteinů. Tryptophan ovlivňuje tvorbu serotoninu, který se vytváří v mozku a hraje roli spánkového regulátoru a relaxačních procesů. Zvýšení příjmu tryptophanu může způsobit ospalost.

Ve skutečnosti je ale množství této látky v krůtím mase tak zanedbatelné, že tyto příznaky nemohou být vnímány. Ospalý pocit po takových krůtích hodech má pravděpodobně na svědomí obyčejné přejídání.

Další zajímavosti

  • Krůta může měnit barvu hlavy když je rozrušená.

  • Předchůdci současných krůt se objevili na Zemi před více než 10mil lety.

  • Krůtí maso bylo vyhledávanou pochoutkou původních amerických indiánů. Krůtí péra byla zároveň používána indiány k výrobě šípů.

  • Vyčiněná krůtí kůže se používala k výrobě kovbojských bot a opasků.

Krůta ve světě:

USA

Benjamin Franklin ve svém dopise dceři pasoval krůtu za „národního ptáka“ v USA.

Krůta se stala tradičním americkým jídlem na Den díkůvzdání. Tento významný americký svátek konzumují američané 55 milonů krůt. Na Vánoce 22 mililonů a 19 mililnů krůt na Velikonoce. To řadí USA mezi největší spotřebitele krůtího masa na světě.

Velká Británie

Krůty byly údajně přivezeny do Británie v roce 1526 Williamem Stricklandem, který získal krůty od amerických indiánů a šest kusů prodal v Bristolu. Krůta se rychle rozšířila.  Zpočátku byla dostupná pouze pro horní bohaté vrstvy. Henry VIII. byl první anglický král, který si zamiloval krůtí maso. Edward VII. založil tradici přípravy krůty jako vánočního jídla v Anglii.

Izrael

Nejvíce krůtího masa na hlavu spotřebují v Izraeli – skoro 13 kg / osobu za rok.